COLLEGIUM PRAŽSKÝCH TRUBAČŮ
Komorní soubor Collegium pražských trubačů vznikl účelově na jaře roku 2002 a byl určen především k fanfárovým účelům. Postupem času však vznikaly příležitosti i ke koncertnímu uplatnění. Samozřejmě, že tři trubky ke koncertování nestačí, a proto trio navázalo spolupráci s varhaníkem, popřípadě smyčcovým orchestrem a autentické provedení skladeb si vyžádalo rozšíření ještě o tympány. Repertoárovým základem souboru je především hudba barokní a klasická, díky využití varhan však takový koncert může obsahovat i skladby romantické a i skladby 20. století. Základ souboru tedy tvoří 3 trubky, které hrají jak v poloze principální, tak i poloze pikolové, doprovod a sólové vstupy interpretují varhany nebo smyčcový orchestr a slavností ráz celého koncertu pak dokreslují tympány. Všichni tři trompetisté a tympánista jsou členy Státní opery Praha, varhany obstarávají přední pražští varhaníci.

VÁCLAV HUDEČEK - housle
Václav Hudeček zahájil svoji příkladně strmou cestu mezi českou a mezinárodní interpretační elitu v šedesátých letech. Již ve věku patnácti let dne 12. listopadu 1967 vystoupil na koncertu v Londýně s Royal Philharmonic Orchestra. O den později ho slyšel legendární David Oistrach, předpověděl mu velkou budoucnost a nabídl mu pedagogickou pomoc. Od roku 1970 až do Oistrachovy smrti v roce 1974 byl žákem tohoto velkého Mistra. Zároveň absolvoval studium na pražské Akademii múzických umění ve třídě prof. Václava Snítila. Od svého londýnského debutu vystupoval po celém světě na nejprestižnějších podiích (Carnegie Hall, Royal Festival Hall, Suntory Hall, Osaka Festival Hall, Sydney Opera), s nejlepšími světovými orchestry (Berliner Philharmoniker, Cleveland Symphony Orchestra, NHK Philharmonic Orchestra, Gewandhaus Leipzig, Moskevská státní filharmonie a další) jakož i na světových festivalech (Osaka, Salzburg, Istanbul, Perth, Helsinky). K odkazu Davida Oistracha a dalších velikánů ruské houslové školy se stále hlásí. A tak cílevědomě spolupracuje i dnes s nositeli tradic Oistracha, Kogana a Sitkovetského, jak dokazují jejich společné nahrávky.
Hudečkovo sympatické vystupování a zejména styl jeho hry spojující technickou suverenitu s vervou tvořeným a emocionálně bohatým tónem a s radostí, kterou dovede nezaměnitelným způsobem přenášet do publika, okouzluje obecenstvo bez rozdílu věku. Jeho nahrávka Vivaldiho Le Quattro Stagioni s dirigentem Pavlem Koganem je od roku 1992 stále nejúspěšnější produkcí v České republice a interpret za ni obdržel zlatou a v roce 1997 platinovou desku. Rovněž za další svoje nahrávky obdržel interpret zlaté desky. Václav Hudeček se nevěnuje jen kompozicím starých mistrů, ale rozšiřuje své repertoárové spektrum o díla XX. století (Janáček, Prokofjev) a skladby soudobých českých autorů (Kymlička, Fišer, Mácha). Systematicky se stará o pomoc nastupující české interpretační generaci, a to jak každoročním pořádáním letních houslových kurzů v Luhačovicích, tak představováním těch nejlepších jako hostů na svých koncertech v rámci tradičních vánočních turné, nebo na Hudečkem pořádaných Svátcích hudby v kostele sv. Šimona a Judy v Praze. V roce 2007 u příležitosti státního svátku 28. října udělil prezident republiky Václav Klaus V. Hudečkovi vysoké státní vyznamenání „Za zásluhy o stát v oblasti kultury a uměni“.

JANA JONÁŠOVÁ - soprán
Jana Jonášová je naší přední pěvkyní. Už jako posluchačka AMU se zajímala vedle virtuózních koloraturních skladeb o českou soudobou hudbu. Za skladbu Jan Kapra „Cvičení pro Gydli“, komponovanou pro skvělé dispozice jejího hlasu, získala Jana Jonášová cenu UNESCO. Od roku 1970 se stala členkou ND v Praze. Zde vytvořila celou řadu rolí našich i světových autorů (Královna noci, Konstance, Zuzanka, Fiordiligi, Olympia, Rosina, Gilda, Zerbinetta, Karolina, Barče, Ariadna, Bystrouška aj.) K nejoblíbenějším a zároveň nejúspěšnějším rolím patří její Violetta ve Verdiho Traviatě. Paralelně s její činností v ND se rozvíjela její zahraniční kariéra. Byla zvána na přední evropské scény, kde vytvářela role např. Oscar, Gilda, Norina, Fiakermilly a Zerbinetty, na kterou byla angažována ve státní opeře v Drážďanech. Účastnila se četných domácích i zahraničních festivalů – Pražské jaro, Edinbourg, Madrid, Moskva, Strassburg, Hamburg, Paříž, Salzburg. Vedle operní činnosti se věnuje tvorbě písňové, kantátově a oratorní. Je uznávanou mozartovskou pěvkyní. V roce 1974 získala cenu Wiener Flötenuhr, za interpretaci Mozartových koncertních árií na desce Supraphonu. Mezi jejími dalšími nahrávkami jsou mimo jiné árie Belliniho, Donizettiho, Verdiho a Rossiniho. V neposlední řadě se dnes umělkyně věnuje pedagogické činnosti na HAMU v Praze. V roce 1981 jí byl udělen v titul zasloužilá umělkyně, v roce 1985 národní umělkyně. V roce 1999 byla jmenována profesorkou pro obor zpěv.

HANA JONÁŠOVÁ - soprán
Je absolventkou Hudební fakulty Akademie múzických umění v Praze u doc. Jany Jonášové. Již během studia se stala členkou Státního divadla v Ústí nad Labem, kde vytvořila řadu rolí, např. Zuzanka, Zerlina, Despina, Gilda, Rosina aj. Její čistý koloraturní soprán obdivovalo i publikum v zahraničí (Finsko, Dánsko, Německo, Anglie, Japonsko, Hong Kong aj.), kde vystupovala na koncertních a operních pódiích. V současné době je členkou Státní opery Praha a působí na scéně Národního divadla. Mimo operní činnost se věnuje tvorbě písňové, oratorní a kantátové. Na festivalu Zlatá Praha získala 2. cenu za účinkování v opeře Bohuslava Martinů Slzy nože.

 

LUKÁŠ KLÁNSKÝ - klavír
Lukáš Klánský (1989) patří k nejvýraznějším osobnostem mladé české klavírní generace. Na koncertních a soutěžních pódiích se začal objevovat už jako žák Růženy Učňové z Hudební školy hl. města Prahy, kterou navštěvoval od svých pěti do patnácti let. Pražskou konzervatoř ve třídě prof. Evy Boguniové absolvoval v březnu 2010 provedením Chopinova klavírního koncertu f moll v pražském Rudolfinu a samostatným klavírním recitálem. Ve studiích pokračuje na AMU v Praze ve třídě prof. Ivana Klánského. Během posledních jedenácti let se zúčastnil téměř dvaceti národních i mezinárodních klavírních soutěží, na nichž získal převážně první ceny. Jeho prvním mezinárodním úspěchem byla soutěž v Belgii, kterou vyhrál ve třinácti letech, o dva roky později mu v italské Agropoli přiřkla porota také nejvyšší ocenění. V roce 2004 získal první cenu a titul absolutního vítěze na soutěži konzervatoří v Pardubicích. K jeho dalším výrazným úspěchům patří první cena na mezinárodní soutěži v Norimberku „Karl Drechsel Förderpreis“ v lednu 2007 a začátkem června 2007 vítězství v silné mezinárodní konkurenci na soutěži „Beethovenův Hradec“ v Hradci u Opavy. V listopadu 2007 se stal opět vítězem na soutěžní přehlídce konzervatoří v Pardubicích. Od devíti let se věnuje komorní hře, v níž získal také mnohá ocenění, koncertuje sólově i jako komorní hráč (Francie, Belgie, Německo, Rakousko, Polsko, Irsko, Velká Británie). Od svých osmi let do současné doby odehrál přes 600 koncertů. V patnácti letech se představil na pódiu pražského Rudolfina s Mozartovým klavírním koncertem F dur. V dubnu 2008 vystoupil v Praze na festivalu Svátky hudby Václava Hudečka – v jeho podání zazněl třetí koncert c moll pro klavír a orchestr Ludwiga van Beethovena, přesně o rok později provedl ve stejných prostorách klavírní koncert d moll F. Mendelssohna. V roce 2009 nahrál své debutové profilové CD s díly J. S. Bacha, L. van Beethovena a F. Chopina. V roce 2010 se představil na tuzemských i zahraničních pódiích jako sólista s klavírními koncerty W. A. Mozarta a F. Chopina. Kromě klavíru studoval na Pražské konzervatoři ještě dirigování ve třídě prof. Hynka Farkače a Miriam Němcové. Díky své mimořádné hudební pohotovosti a absolutnímu sluchu je velmi vyhledávaným komorním partnerem mezi svými vrstevníky, ale i mezi renomovanými umělci – spolupracuje např. s barytonistou Romanem Janálem a s houslovým virtuosem Václavem Hudečkem. V září a v říjnu 2010 spolupracoval s Královskou operou La Monnaie v Bruselu na nastudování opery Leoše Janáčka Káťa Kabanová. Se svým otcem Ivanem Klánským nastudovali obě řady Dvořákových Slovanských tanců na čtyři ruce. Společně vystoupili v listopadu 2010 s ČNSO s Mozartovým koncertem pro dva klavíry a se Saint-Saënsovým Karnevalem zvířat ve Smetanově síni Obecního domu pod taktovkou Libora Peška. Lukášovo hudební cítění formovaly na kurzech a hodinách osobnosti jako M. Kasík, G. Ohlsson a M. Košler.

PRAGA CAMERATA
Naše země je považována za velmoc v oblasti komorní hudby. Soubor PRAGA CAMERATA vychází z těchto tradic a z tradice souboru Pražští komorní sólisté, který vznikl již v roce 1961. U zrodu tohoto tělesa stál např. budoucí šéfdirigent České filharmonie Václav Neumann. Dnešní umělecký vedoucí souboru Praga Camerata PAVEL HŮLA byl členem Pražských komorních sólistů již od roku 1972. Specifikou tohoto tělesa je, že jeho členové jsou vynikajícími instrumentalisty - hráči, kteří se věnují většinou pouze komorní hudbě. Svoje základní smyčcové obsazení (14 hráčů) rozšiřuje Praga Camerata příležitostně o dechové nástroje, čímž tak nabízí další repertoárové možnosti. Samotný repertoár je široký, obsahuje významná díla barokní, klasická, romantická i současná.
Kromě vystupování na domácích pódiích je soubor od roku 2003 pravidelně zván na koncertní turné do Japonska, v roce 2004 mj. v rámci Dvořákova Festivalu. V minulém roce koncertovala Praga Camerata též ve Španělsku a Německu. V roce 2006 soubor hostoval mj. v komorním cyklu FOK v rámci jubilejních oslav W. A. Mozarta a vystoupil též ve Francii. První CD souboru mj. se slavným Schubertovým kvartetem „Smrt a dívka“ v úpravě Gustava Mahlera získalo vysoké ocenění zahraniční odborné kritiky. V únoru 2008 soubor hostoval na prestižním festivalu ve francouzském Nantes, věnovanému výročí Fr. Schuberta.
Uměleckým vedoucím komorního orchestru Praga Camerata je od roku 2001 PAVEL HŮLA, primárius Kocianova kvarteta, (www.concerts-prague.cz/Kocian/) všestranný houslista, jenž ve své činnosti úspěšně spojuje jak sólovou tak i komorní hru.

PAVEL HŮLA - dirigent
dvojnásobný vítěz Kocianovy houslové soutěže a laureát mezinárodní rozhlasové soutěže Concertino Praga je absolventem Akademie múzických umění v Praze. Od roku 1975 je primáriem Kocianova kvarteta, s kterým absolvoval přes 3200 koncertů po celém světě a nahrál více než pět desítek CD. V roce 1997 obdrželo Kocianovo kvarteto cenu Grand Prix du Disque Charles Cros v Paříži a na konci roku 2005 získalo cenu „Diapason d´or de 2005“ za nejlepší nahrávku roku v oblasti komorní hudby. Jako sólista vystupuje Pavel Hůla s našimi předními orchestry a také s dcerou Lucií - houslistkou jako Duo Virtuoso. Za nahrávku Dua Z. Kodályho a E. Schulhoffa (s M. Kaňkou) získal vysoce respektovanou cenu Diapason d´Or. Sólově vystoupil v mnoha zemích Evropy a v Japonsku. V souvislosti s vedením souboru Praga Camerata se Pavel Hůla stále více zabývá i činností dirigentskou. Od roku 2006 působí Pavel Hůla též pedagogicky na pražské AMU.

ALFRÉD STREJČEK
Vystudoval herectví na brněnské JAMU a prošel řadou pražských i mimopražských divadel. Hrál postupně v Divadle O. Stibora v Olomouci, v Divadle Jiřího Wolkera v Praze, v Divadle Maringotka, ve Státním divadle v Brně, v Divadle E. F. Buriana a v Divadle Za branou u Otomara Krejči. Je stálým hostem Lyry Pragensis a dlouhá léta vystupoval i v pražské poetické vinárně Viola. Pět let působil jako pedagog uměleckého přednesu na pražské konzervatoři. Patří mezi špičkové interprety poezie a prózy a je několikanásobným laureátem soutěží profesionálních umělců v uměleckém přednesu. Je držitelem nejvyššího ocenění v tomto oboru – Křišťálové růže. Přednáší též v latině, angličtině, němčině, španělštině a italštině. Má za sebou řadu filmových a televizních rolí – filmy Tři zlaté vlasy děda Vševěda a Podivuhodná přátelství herce Jesenia, televizní inscenace Josefína, Lásky hra osudná, Smrt a blažená paní, Malá mořská víla aj. Je vyhledávaným interpretem melodramatických děl. Spolupracuje s našimi nejvýznamnějšími hudebními tělesy i sólisty – Česká filharmonie, FOK, SOČR, Janáčkovo kvarteto, Musica Bohemica, Chairé, Virtuosi di Praga, Barock Jazz Q, Big band Českého rozhlasu, Štěpán Rak, Václav Hudeček, Jiří Hlaváč, Miroslav Petráš, Jaroslav Svěcený, Ivan Ženatý a další. Jeho hlas se vepsal do povědomí posluchačů rozhlasu i televize. Významná je i jeho činnost moderátorská. 15 let uváděl v ČT přímé přenosy jazzového cyklu Hudební studio M a dodnes provází veřejné rozhlasové nahrávky Big bandu Českého rozhlasu, vedeného Václavem Kozlem. Společně se Štěpánem Rakem je nositelem ceny UNESCO za koncertní projekt Vivat Comenius, se kterým oba umělci vystoupili na více než šesti stovkách koncertů ve dvaatřiceti zemích čtyř kontinentů.